Vzájemná výměna zkušeností, sdílení informací, navazování dialogu a vytváření nových kontaktů a partnerství – právě to bylo hlavním cílem bavorsko-českého networkingového setkání věnovaného programům Interreg Danube Region, Interreg Central Europe a také Interreg Europe, které se zaměřilo na podněty z bavorsko-českého pohraničí pro nadnárodní a meziregionální spolupráci v rámci Interregu. Zvláštním zpestřením byla umělecká účast českého ilustrátora a kreslíře komiksů Tomáše Kučerovského, který své dojmy zachycoval v kresbách vznikajících přímo během akce, jejichž tvorbu mohli účastníci sledovat v přímém přenosu.

Účastníky přivítal zemský rada okresu Pasov Raimund Kneidinger ve své funkci místopředsedy Evropského regionu Dunaj–Vltava. Ve svém vystoupení zdůraznil, že si i osobně – mimo jiné vzhledem ke geografické poloze svého okresu – velmi váží přeshraniční spolupráce a že ji nikdy nelze považovat za samozřejmost. Prostřednictvím videozdravice se na účastníky obrátil také zemský rada okresu Wunsiedel Peter Berek, prezident pracovního sdružení Bavorsko EUREGIA EGRENSIS, který poděkoval všem aktérům evropské spolupráce a vyjádřil radost nad tím, že se o realizaci projektů v rámci Interreg programů zajímají stále nové organizace a aktéři.

Tematickou rozmanitost Interreg B a C projektů představilo šest projektových prezentací. Účastníci získali zajímavý a osobní pohled na nadnárodní a meziregionální projektovou spolupráci – od inovací a transformace automobilového průmyslu přes rozvoj obnovitelných zdrojů energie, digitalizaci a využití virtuální reality ve zdravotnické péči až po zhodnocování náboženského dědictví a kultury lesa a dřeva. Státní tajemník bavorského ministerstva hospodářství Tobias Gotthardt k tomu uvedl:
„Česká republika a Bavorsko jsou – k našemu velkému štěstí – opět spojeny jako silný a úspěšný region v srdci Evropy. Pokud projekty vznikají přímo z potřeb regionu, přinášejí mu skutečnou přidanou hodnotu. Představené nadnárodní a meziregionální projekty Interreg působivě dokazují, jak lze vytvářet dlouhodobé impulzy pro naše regiony i pro bavorsko-české příhraničí. Těší mě, že můžeme podporovat projekty, které mají význam jak pro regionální ekonomiku, tak pro společenskou soudržnost.“

Národní kontaktní místa programů Interreg Danube Region a Interreg Central Europe, jmenovitě Berit Edlich a Mirjam Zillober, informovaly účastníky o aktuálním stavu realizace programů a zasadily výsledky představených projektů do širšího kontextu. Zdůraznily, že jejich dopady jsou dlouhodobé a projevují se nejen na strukturální, hospodářské a společenské úrovni, ale i v osobní rovině. Přetrvávají nově vytvořené sítě spolupráce, získané kompetence i nové nápady, které posilují evropskou sounáležitost.

Význam vytváření nových partnerství se potvrdil také během networkingového fóra. Více než třicet projektů a organizací představilo své aktivity prostřednictvím plakátů, což vytvořilo dostatek prostoru pro navazování nových kontaktů a odbornou diskusi.

Na závěr vystoupil Pavel Lukeš, vedoucí oddělení programů nadnárodní a meziregionální spolupráce na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, který představil aktuální vývoj příprav nového programového období 2028–2034: „S potěšením konstatujeme, že programy Interreg mají i v novém víceletém finančním rámci pevné místo a že lze pokračovat v osvědčených přístupech, stejně jako že programové oblasti budou podle aktuálního stavu zachovány. Je radost vidět, že organizace z Česka a Bavorska se s velkým nasazením dále propojují a připravují na nové programové období, aby mohly i nadále spolupracovat v nadnárodních a meziregionálních projektech společně s partnery z dalších evropských zemí.“

Meziregionální program Interreg Europe nabízí městům, okresům a dalším veřejným institucím poradenský formát „Peer Review“, který umožňuje společně s odborníky z různých evropských zemí řešit konkrétní regionálněpolitické výzvy a během dvou intenzivních dnů čerpat ze zkušeností regionů, které se obdobnými tématy již zabývaly.Thorsten Kohlisch, manažer platformy programu se sídlem ve francouzském Lille, shrnul přínosy tohoto formátu slovy:
„Sdílení zkušeností, společná tvůrčí práce s novým pohledem zvenčí a předávání osvědčených řešení regionálních výzev – právě to nabízí formát Peer Review napříč Evropou. Byli bychom rádi, kdyby této příležitosti stále více využívali také žadatelé z Bavorska a České republiky.“ V následné panelové diskusi zdůraznil Dr. Thomas Ammerl z Bavorské výzkumné aliance (Bayerische Forschungsallianz) pozitivní zkušenosti s kolegiálním poradenstvím i možnost věnovat se po dva dny intenzivně řešení konkrétní regionálněpolitické výzvy.

Po skončení oficiální části programu pokračovala neformální setkání a navazování nových kontaktů. Vysoká účast i množství pozitivních ohlasů potvrdily přínos tohoto formátu a povzbudily organizátory k pořádání podobných akcí také v budoucnu.

Letošní akce „Rozhovory na cestách“, která byla opět uspořádána v osvědčené spolupráci s iniciativou OHA! Ostbayern handelt, se 1. července 2026 v Bodenwöhru věnovala hlavnímu tématu „Voda, půda a klima“. Jak naléhavé toto téma je, ukázaly rozmary počasí přímo na místě: po extrémní letní vlně veder následovaly v den konání akce silné bouřky a přívalové deště – scénář, který jasně demonstroval nezbytnost odolné krajiny.

Početní účastníci se u sportovního areálu SV Erzhäuser-Windmais a přímo u úspěšně revitalizovaného potoka „Pingartener Graben“ seznamovali s koncepty udržitelné budoucnosti. V centru pozornosti stály dva odborné příspěvky z bavorské a české perspektivy:

Půda jako živý organismus a přirozený rezervoár vody

Franz Rösl (IG Gesunder Boden) představil alarmující data: obnova podzemních vod v Bavorsku klesla za posledních deset let přibližně o 20 procent. Jako příčiny uvedl historické odvodňování (draináže) a mýcení lesů. Rösl zdůraznil, že půdu je třeba chápat jako biologický organismus. Místo čistě technického bojování s následky požaduje zdravou půdu bohatou na humus. Neporušená půdní struktura dokáže při přívalových deštích absorbovat až 100 litrů srážek za hodinu a díky neustálému odpařování vytváří zásadní chladicí energii proti přehřívání krajiny.

Strategická proměna krajiny v Plzeňském kraji: „Zdravá krajina“

Českou perspektivu vnesl do programu Ing. Jakub Rataj z Plzně (Plzeňský kraj). Představil projekt „Zdravá krajina“. Vzhledem k tomu, že v historii bylo přibližně 60 procent tamních ploch uměle odvodněno, provádí kraj celoplošné hydrologické analýzy a definoval 20 prioritních oblastí. Rataj zdůraznil, že proměnu krajiny nelze nechat pouze na samotných obcích: z 501 obcí v Plzeňském kraji je přibližně 200 velmi malých a nemá vlastní odborné kapacity. Projekt proto nabízí centrální koordinaci, finanční podporu a realizuje konkrétní opatření, jako je budování nových tůní a rybníků.

Praktická výměna zkušeností a silná síť kontaktů

Zvláštní poděkování patří hostiteli, starostovi Georgi Hoffmannovi, za přiblížení úspěšné revitalizace přímo v terénu, a také spolku SV Erzhäuser-Windmais za pohostinnost ve sportovním areálu. Velmi nás potěšila vysoká účast i nespočet podnětných diskusí. Živá výměna názorů ukázala, jak důležitá a aktivní tato přeshraniční síť pro náš region je. 

Kdy?                v úterý, 23.06.2026, od 10:00 do 16:00 hodin

Kde?                Regensburg, TechBase (Franz-Mayer-Str. 1, 93053 Regensburg)

Cílem networkingové akce, organizované poradkyněmi pro financování z programů EU z „Poradenských kanceláří Česko–bavorské pohraničí“, je propojení projektů a zájemců z Bavorska a České republiky v kontextu programů Interreg B Central Europe a Interreg B Danube Region, jakož i meziregionálního programu Interreg Europe.

Přihlášení je možné do 11. června 2026 prostřednictvím následujícího registračního odkazu.

Akce proběhne v německém a českém jazyce a bude zajištěno simultánní tlumočení.

V centru pozornosti stálo celkem 26 projektů financovaných EU z jedenácti institucí, které prezentovaly své výsledky výzkumu a projektové přístupy. Tematická rozmanitost sahala od asistenčních systémů založených na umělé inteligenci pro malé a střední podniky až po koncepty přenosu znalostí do venkovských regionů Evropy s cílem posílit regionální inovační ekosystémy. Zřetelně se tak ukázala strategická role evropských dotačních programů pro rozvoj perspektivního výzkumu a inovací.

V rámci projektových prezentací byl mimo jiné představen projekt TransAC programu Interreg B – Dunajský region. Cílem projektu je vytvoření nadnárodní Danube Training Academy for Additive Manufacturing, která propojí školicí centra ve všech zapojených regionech. Přístup projektu se zaměřuje na posilování kompetencí v oblasti aditivní výroby, podporu přenosu znalostí a dlouhodobé zajištění inovačního potenciálu v dunajském regionu. Projekt je doprovázen a strategicky podporován poradkyní pro dotační prostředky z Poradenské kanceláře Horní Franky.

V průběhu akce nabídla poradkyně pro dotační programy v rámci informačního stánku účastníkům přehled o možnostech financování z programů INTERREG B a INTERREG C a představila své poradenské služby. Součástí informačního stánku byla také nabídka poradeského formátu „INTERREG konzultační hodina“. Účastníci této příležitosti využili k získání informací o aktuálních možnostech financování, příležitostech pro navazování projektové spolupráce i o praktických aspektech přípravy žádostí a realizace projektů.

Zdroj: Universität Bayreuth

Zdroj: Universität Bayreuth

Zdroj: Universität Bayreuth

30 účastníků z Bavorska a Česka, mezi nimi zástupkyně a zástupci přeshraničních odborných škol, hospodářských komor, okresů a dalších institucí odborného vzdělávání, si vyměnili zkušenosti o možnostech a perspektivách přeshraničních praxí a tím posílili spolupráci a vytváření sítí v příhraničním regionu.

Hlavní body programu:

První úvodní příspěvek představil potřeby a očekávání českých škol týkající se míst pro praxi v Bavorsku z pohledu vzdělávací instituce v Mariánských Lázních.

Následně byly prezentovány úspěšné příklady přeshraniční spolupráce v oblasti odborného vzdělávání z praxe.

Dále byly představeny programy na podporu přeshraničních odborných praxí a nabídky podpory pro školy a učně.

Další příspěvek vysvětlil možnosti financování z Fondu malých projektů EUREGIO EGRENSIS v rámci programu INTERREG Bavorsko–Česko 2021–2027.

Na závěr byl představen příklad dobré praxe z odborného vzdělávání, který ukázal konkrétní zkušenosti a způsoby realizace přeshraniční spolupráce.

Iniciativa bude pokračovat v rámci projektu Poradenské kanceláře Horní Franky i na dalších budoucích pracovních setkáních.

Dr. Markus Meinke je v regionu Horní Falc klíčovou postavou v oblasti přeshraniční spolupráce. Jeho cílem je prostřednictvím mezikulturní kompetence a cílené výměny vytvořit hmatatelnou přidanou hodnotu pro obyvatele Horního Falce a Plzeňského kraje. Článek přibližuje jeho cestu od vědce k budovateli sítí a jeho vizi prostoru, v němž je hranice pouze formální čarou.

Z přednáškového sálu do regionu

Otázka: Co bylo pro Vás osobním impulsem k zapojení se do přeshraniční spolupráce mezi Horním Falcem a Plzní? Existuje nějaký klíčový zážitek nebo setkání, které zásadně ovlivnilo Vaše přesvědčení o smyslu této práce?

Dr. Markus Meinke: Žádný přímý startovní signál nezazněl; šlo o plynulý proces, který vycházel z mé výzkumné práce na univerzitě v Řezně. Založení Evropského regionu Dunaj-Vltava v roce 2012 nakonec poskytlo ideální výchozí bod pro to, abychom se v rámci okresu Horní Falc aktivně zapojili do přeshraniční spolupráce. Od té doby se neustále objevují nové tematické oblasti, které jsou pro náš společný region důležité.

Vzájemné porozumění jako základ spolupráce

Otázka: Jako zástupce okresu máte zvláštní odpovědnost. Která osobní vlastnost nebo schopnost je pro Vás v této roli v pohraniční oblasti nejdůležitější? A která konkrétní překážka související s přeshraniční spoluprací je pro Vás osobně nejtěžší?

Dr. Markus Meinke: Pro mě je klíčové porozumět zájmům našich českých partnerů. I když se mluví o stejném tématu, názory a přístupy mohou být zcela odlišné – v takových případech je třeba najít způsoby, jak i přesto společně dosáhnout cíle. Největší překážkou zůstává jazyk: bez něj je obtížné vybudovat důvěru nezbytnou pro pevnou spolupráci.

Úspěch, který zachraňuje životy

Otázka: Kdy považujete osobně přeshraniční projekt za skutečně úspěšný? Můžete uvést nějaký projekt, který Vám leží na srdci, a vysvětlit, proč právě tento projekt podle Vás vystihuje podstatu spolupráce?

Dr. Markus Meinke: Úspěch pro mě znamená vytvořit hmatatelnou přidanou hodnotu pro obě strany. Vynikajícím příkladem je spolupráce záchranných složek v oblasti hasičských a záchranných služeb. Díky přeshraničnímu nasazení záchranných prostředků se obyvatelstvu dostává rychlejší pomoci. To je úspěch, který se přímo dotýká lidí a jasně ukazuje výhody naší spolupráce.

Vize o budoucnosti bez hranic

Otázka: Ve Vaší ideální vizi budoucnosti tohoto regionu: Jak se změní Váš každodenní život a Vaše práce, až bude hranice mezi Horním Falcem a Plzní pouze formální čarou? Co Vám dnes ještě chybí k prožití této vize?

Dr. Markus Meinke: V mé vizi již nebude hrát roli, na které straně hranice člověk žije, protože všude bude možné využívat stejné možnosti a služby. Digitalizace a umělá inteligence nám pomohou odstranit jazykové bariéry a administrativní překážky. Předpokladem však je, že vyrovnáme strukturální rozdíly a že lidé tento proces aktivně podpoří.

Kateřina Podaná, manažerka klastru Mechatronika, je tváří technologické spolupráce v bavorsko-českém pohraničí. Již téměř 20 let boří bariéry, aby malým a středním podnikům usnadnila cestu k inovacím. Portrét o osobní motivaci, kulturních „aha“ momentech a vizi pracovního světa bez hranic.

Objevovat společné rysy: Více než jen sousedství

Otázka: Co Vás osobně nejvíce fascinuje na práci v rámci přeshraniční spolupráce? Byl nějaký okamžik, projekt nebo příhoda, při které jste si řekla: „To za tu námahu stojí“, a která Vás i nadále motivuje?

Kateřina Podaná: Jsou to právě ty malé okamžiky, které ukazují, že kulturní rozdíly často existují jen v našich hlavách. Když jsem si poranila koleno, jeden bavorský kolega mi řekl: „Než se vdáš, tak se to zahojí!“ Tuhle hlášku jsem znala doslova od své české babičky. Právě takové společné kořeny jsou základem, který spolupráci nejen usnadňuje, ale také neuvěřitelně motivuje.

Zkouška mentality: Sebechvála a podpora

Otázka: Vybudování klastru vyžaduje hodně přesvědčování. Jaké osobní frustrace jste musela překonat při spolupráci s bavorskými partnery a co jste se při tom naučila o druhé straně?

Kateřina Podaná: Frustrace je příliš silné slovo. Všímám si však, že lidé v Bavorsku o svých úspěších často mluví otevřeněji; my Češi se musíme v „chválení sami sebe“ ještě zlepšit. Navíc je pro nás těžší aktivně žádat o pomoc. Zatímco bavorské firmy se obracejí přímo na instituce, české podniky se nejprve snaží mnoho věcí vyřešit vlastními silami nebo hledají podporu raději prostřednictvím již existujících osobních kontaktů.

Úspěch znamená: Vystoupit ze své komfortní zóny

Otázka: Kdy osobně pociťujete úspěch své práce jako manažerka klastru v příhraničním regionu?

Kateřina Podaná: Když vidím, že se ztrácí obavy z navazování kontaktů. České firmy se stále častěji odvažují vystoupit ze své komfortní zóny a mladí bavorští talenti objevují Česko jako atraktivní místo pro kariérní růst. Naše setkání s multiplikátory jsou zdrojem této energie – ukazují, že překážky můžeme překonávat společně.

Vize: Kvalifikace před geografickou polohou

Otázka: Až za 10 let hranice v povědomí lidí zmizí: Co si myslíte, že se změní v myšlení mladé generace a podnikatelů v Plzeňském kraji?

Kateřina Podaná: Za mě se tato hranice ztrácí už teď. V budoucnu bude mladá generace rozhodovat o své vzdělávací nebo profesní dráze výhradně na základě oboru a kvalifikace, nikoli podle země nebo jazyka. Je naší povinností ukázat jim, jaké obrovské možnosti se jim nabízejí přímo na dosah ruky.

České know-how pro cestující v Regensburku: Pohled do zákulisí transformace mobility

Kdo v Regensburku nastoupí do městského autobusu, už nepotřebuje drobné. Stačí krátké přiložení bankovní karty k žlutému terminálu – a jízda je zaplacena. To, co pro cestující vypadá jako jednoduchý komfort, je výsledkem zajímavé bavorsko-české technologické spolupráce. Zatímco německá firma dodává hardware, software českého specialisty Monet+ v pozadí zajišťuje bezpečné platby.

Jak k této přeshraniční spolupráci došlo? V rozhovoru hovoří Christian Barth, projektový inženýr ve společnosti Stadtwerk.Regensburg, o výzvách a úspěšném transferu technologií mezi Horní Falcí a sousední zemí.

„Malá krabička“ s velkým efektem: Rozhodnutí pro českou technologii

Otázka: Co bylo původním motivem pro radikální přechod na čistě bezhotovostní platební systém v městských autobusech a jak jste se při tom dozvěděli o českých firmách, jako jsou Mikroelektronika a Monet+?

Christian Barth: Nápady na modernizaci se diskutovaly již delší dobu. Rozhodující impuls přišel v roce 2022 na veletrhu IT-Trans v Karlsruhe. Tam nás zařízení od společnosti Mikroelektronika okamžitě zaujalo – tato „malá krabička“ vynikala ve srovnání s ostatními výrobci jak po vizuální, tak po funkční stránce. Následně jsme tuto technologii téměř tři roky intenzivně testovali v rámci pilotního projektu. Výsledkem bylo oficiální výběrové řízení na zavedení jízdenkového systému bez přímého prodeje řidičem s cílem zrychlit procesy v autobuse.

Engineering bez hranic: bavorsko-česká realizace

Otázka: Jak probíhala spolupráce v nejnáročnější fázi implementace? Vznikly díky geografické blízkosti České republiky nějaké výhody – například v oblasti logistiky nebo při osobních kontaktech mezi Regensburkem a sídly firem?

Christian Barth: Je důležité zmínit, že se výrobce hardwaru Mikroelektronika nakonec výběrového řízení nezúčastnil. Hardware nyní pochází od německé firmy. Spolupráce s českou softwarovou firmou Monet+ proběhla velmi dobře. Samozřejmě bylo předem potřeba mnoho koordinace. Odborníci z Monet+ byli přímo u nás na místě, aby provedli kontrolu softwaru a instalaci a otestovali systém v reálném provozu. V celém procesu se místo logistiky objevily spíše jiné překážky: zatímco čeští kolegové mluvili velmi dobře anglicky, jazyková bariéra na německé straně byla někdy výzvou. Naopak z české strany nám byly dodány poměrně hrubé německé překlady softwarových zpráv. Takové detaily jsme však v přímé komunikaci dokázali dobře vyřešit.

Vzor pro Bavorsko: Závěr a výhled do budoucna

Otázka: Systém nyní funguje v každodenním provozu: Jaké je Vaše hodnocení české technologie? Vyskytly se nějaké překážky při přizpůsobování německým standardům a řekl byste, že tento transfer technologií ze sousední země by mohl sloužit jako vzor pro další bavorské obce?

Christian Barth: Od listopadu 2025 je systém plně v provozu ve všech vozidlech a závěr je velmi pozitivní. Je patrné, že se nyní prodává výrazně více jízdenek přímo v autobuse než předem v aplikaci – systém se tedy zdá být dobře přijímán. Co se týče technické stránky, nedošlo k žádným problémům s napojením, zejména proto, že bankovní systémy jsou již z velké části standardizované. Myslím si, že tento projekt má rozhodně vzorový charakter. Jsme například v kontaktu s městem Schweinfurt, které plánuje zavedení podobného systému. Pro nás je již na dohled další velký krok: společné plánování s RVV, abychom ověřili, zda a jak lze systém nasadit po celé oblasti dopravního svazu.

Cílová skupina:

• vedoucí a projektoví partneři i přidružené organizace probíhajících projektů Interreg B

• obce, svazy, výzkumné instituce a další organizace

• zájemci bez dosavadních zkušeností s Interregem

Můžete se těšit na stručné projektové prezentace s praktickými příklady, tematické diskusní bloky zaměřené na ekonomiku, veřejnou správu, občanskou společnost a zdravotnictví, možnosti výměny zkušeností a navazování kontaktů i na vhled do vývoje směrem k dalšímu programovému období Interreg.

Další informace naleznete zde: Webinar-Reihe „Interreg im Dialog“ – Resiliente Strukturen

Německá kontaktní místa programu Interreg B organizují společně se Spolkovým institutem pro výzkum stavebnictví, měst a prostorového rozvoje (BBSR) sérii webinářů s cílem podpořit výměnu zkušeností napříč programy mezi německými projektovými aktéry a dalšími zainteresovanými subjekty ze všech spolkových zemí.

Online série se koná vždy ve čtvrtek od 10:00 do 11:30 v následujících termínech:

• 26.března 2026: Odolné hospodářské a správní struktury
• 23.dubna 2026: Přizpůsobení se změně klimatu ve městech a regionech
• 25.června 2026: Udržitelná mobilita
• 24.září 2026: Regionální přístupy v oběhovém hospodářství
• 26.listopadu 2026: Zdravé ekosystémy
• 28.ledna 2027: Lokální přístupy k energetické transformaci

Cílem série webinářů je zviditelnit znalosti z projektů Interreg B, propojit aktéry napříč programy a posílit dialog mezi programy, projekty a novými zájemci.

Další informace a odkaz „Save the Date“ naleznete zde: